Srážková daň
Srážková daň podle §36 zákona č. 586/1992 Sb. (správně daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby) je způsob výběru daně, kdy daň srazí a odvede plátce příjmu, nikoliv příjemce. Příjemce obdrží částku již po zdanění a o daň se dále nestará.
Systém srážkové daně zjednodušuje správu daní u některých typů příjmů. Poplatník (příjemce) nemusí podávat daňové přiznání kvůli těmto příjmům a plátce zajistí řádný odvod daně státu.
Kdy se srážková daň používá
Srážková daň se uplatňuje u vybraných typů příjmů. Nejčastější případy:
Podíly na zisku (dividendy)
Když společnost vyplácí podíl na zisku společníkům nebo akcionářům, sráží z vyplácené částky srážkovou daň. Společník obdrží čistou částku po zdanění.
Úroky
Úroky z vkladů na bankovních účtech nebo z dluhopisů podléhají srážkové dani. Banka nebo emitent srazí daň a na účet připíše čistý úrok.
Autorské honoráře
Příjmy z autorských práv do určité výše podléhají srážkové dani. Nakladatel nebo jiný plátce srazí daň z vyplaceného honoráře.
Příjmy ze zahraničí
Některé příjmy vyplácené do zahraničí (licenční poplatky, úroky, dividendy) podléhají srážkové dani v ČR. Sazba může být upravena mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění.
Sazby srážkové daně
Základní sazba srážkové daně je 15 %. U některých příjmů se uplatňuje odlišná sazba:
- Podíly na zisku: 15 %
- Úroky z vkladů: 15 %
- Autorské honoráře (do limitu): 15 %
- Některé příjmy nerezidentů: až 35 %
U příjmů vyplácených do zahraničí může být sazba snížena na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a státem příjemce.
Povinnosti plátce
Plátce srážkové daně má tyto povinnosti:
- Srazit daň: v okamžiku výplaty příjmu vypočítat a srazit příslušnou částku daně
- Odvést daň: sraženou daň odvést finančnímu úřadu do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl příjem vyplacen
- Podat hlášení: podat správci daně hlášení o sražené dani ve stanovené lhůtě
- Vystavit potvrzení: na žádost poplatníka vystavit potvrzení o sražené dani
Odpovědnost plátce
Pokud plátce daň nesrazí nebo nesraženou daň neodvede, odpovídá za ni sám. Finanční úřad může daň vymáhat po plátci, nikoliv po poplatníkovi. Proto je důležité srážkovou daň správně aplikovat.
Srážková daň vs. záloha na daň
Srážková daň je konečná – příjemce už příjem nikam neuvádí a daň neřeší. Záloha na daň (např. u zaměstnanců) se zúčtovává v ročním zúčtování nebo daňovém přiznání.
| Srážková daň | Záloha na daň |
|---|---|
| Konečné zdanění | Zúčtování v přiznání |
| Nelze uplatnit slevy | Lze uplatnit slevy |
| Příjemce nepodává přiznání | Příjemce řeší v přiznání |
Možnost zahrnout do přiznání
U některých příjmů (např. podíly na zisku od českých společností) může poplatník zvolit, že příjem zahrne do daňového přiznání a sraženou daň započte. To se vyplatí, pokud má nízké příjmy a nevyužité slevy na dani.
⚖️ Upozornění
Při tvorbě tohoto článku věnujeme úsilí přesnosti a aktuálnosti informací. Nelze však vyloučit nepřesnosti nebo zastaralé údaje v důsledku změn legislativy.
Pokud si myslíte, že je v textu něco špatně, napište nám. Každý podnět prověříme a případně opravíme.
Důležité: Tento článek slouží pouze jako obecná informace a není náhradou za odbornou konzultaci. Před jakýmkoliv rozhodnutím se vždy poraďte s odborným poradcem (daňový poradce, účetní, advokát).
Tip: Tento článek můžete použít jako podklad pro diskuzi s vaším poradcem. I zkušený odborník nemusí spontánně zmínit všechny možnosti, ale když mu přednesete konkrétní téma nebo otázku, která vás zajímá, rád vám poradí, jak ji řešit ve vaší specifické situaci.